Bál se lásky…

Nebyla to láska, jestli mi rozumíte..

Sama ani nevím, co to mělo být.

Ale bylo to zakázané,

bylo to tajemství.

Naše.

Malé.

A bylo to krásné.

Dokonalé.

Vzrušující.

 

Nechtěla jsem víc,

věděla jsem, že mi to nemůžeš dát.

Byla jsem vděčná za to ,co bylo v tu chvíli.

Když naše těla splynuly,

jakoby všechno odešlo

to špatné se zbouralo,

to dobré zesílilo.

Vzrušením z momentu jsem lapala po dechu.

A ty taky.

Viděla jsem to.

 

Nechtěl jsi víc,

já to chápala.

Chtěl jsi abych dodržovala, co jsem měla.

A já tak dělala.

Pak najednou nastalo ticho.

Něco zmizelo.

Odešlo.

 

Byl jsi to ty.

Bez rozloučení,

odešel jsi jako zbabělec

a nechal mě přemýšlet.

 

Bál jsi se toho, že jsem se zamilovala já do tebe?

Nebo že se začínáš zamilovávat ty?

 

 

FavoritePřidat do oblíbených

Mohlo by se vám také líbit...

1 odpověd

  1. napsal:

    Dokonalý… Jako bys mi četla myšlenky 🙂

Napsat komentář