Možná

Někdy člověk nechápe, co se v něm děje, protože ty pocity jsou silnější než dokáže pochopit lidský mozek.
Vždycky jsem si přála mít člověka, který bude jiný.
Nebude pasovat do těch stanovených tabulek lidstva. A teď je prostě tady.

Pořád nemůžu uvěřit, že ho můžu držet za ruku.
Že ho můžu líbat.
Že s ním můžu mluvit.

Každý by měl najít své slunce. Člověka, který tu pro něj bude i přes to, co se bude dít. Člověka, který mu vytvoří světlo, když okolo něj bude jen tma.
Člověka, který ho bude milovat i přes to, co se děje.
Chce se mi smát a brečet zároveň. Možná brečet štěstím.
Možná.

FavoritePřidat do oblíbených

Mohlo by se vám také líbit...

Napsat komentář