psychopat

Je krásně a slunce svítí,
Venku kvete jarní kvítí.¨
Ptačí zpěv oznamuje časné ráno,
Už je sobota, ano !
Cítím se jako ve vězení,
Jen já a prázdná místnost kdy nic není.
V bílém plášti sedím na posteli,
Zpoza mříže dívám se na kostely.
Skoro bez dechu ,
Snažím se mluvit,
Sdělit těm lidem, že mi nic není.
V hlavě vzpomínky,
Z událostí minulých.
,,snídaně“ ozývá se z rozhlasu,
Zvykli si, jsem bez hlasu.
,,mluvit musíš“ říkají,
Udělat to, pomoci mi,
Na to koule nemají.
Ztrácím se v mlze léků,
Jako zdrogovaná jsem,
Hemžím se v oblaku páry.

Vzbudím se, tichá je cela
,,aha tak já jsem tady“
Je kolem tří ráno,
Za hodinu vstávám,¨
Po noci šílené bolí mě hlava.
V záři reflektorů a všude krev byla,
Strážníků zděšené pohledy,
Vzahem já jsem, můj věk nic nemění.
Slyším křik dívky, kterou jsem zavraždila,
Vzpomínám jak tichá po smrti byla,
A až budeš se mi smát,
Vzpomeň si, že jsem psychopat
A budeš se mě bát.

FavoritePřidat do oblíbených

Mohlo by se vám také líbit...

Napsat komentář