Category: Balady

0

Som ako kvet

Som ako kvet,

ktorý túžil kvitnúť najkrajšie,

ktorý túžil sa skvieť

zo všetkých najjasnejšie.

 

No kvôli pýche,

že všetku silu dával do výkvetu,

nevšimol si listy suché

chrániace jeho drahú potechu.

 

Časom kvitol slabšie,

dochádzali mu už sily

a listy ďalej slabli,

až nakoniec celkom zoschli.

 

Vtedy kvet sa zrazu zháčil,

nahnevaný, kto tú jeho krásu zhatil,

už len uvedomiť si to všetko stačil,

kým sa s posledným dychom na zemi

v prachu stratil.Více

0

Som ako kvet (pyšný)

Som ako kvet,

ktorému vadil dážď,

no keď slnko raz hrialo tak,

že mu listy pálilo

aj vtedy sa mu málilo.

Lebo si nechcel priznať,

že aj dážď treba prijať.Více

0

Sneh

Sneh padá

na cesty, polia,

tíši krajinu,

ktorú ľudia rania.

 

Aspoň na chvíľu

chce si oddýchnuť,

nečeriť hladinu.

 

Vraj rany sa zhoja,

keď sa ľudia vzdajú bojaˇ

 

No ľudia drancujú ďalej,

sneh sa topí

a krajina stráca nádej,

že sa znova vzchopí.

 

Na rany soľ,

do vzduchu jed

a krajina mrie

na ľudský smäd.… Více

0

Vrany

Letia vrany 

ponad hory,

ponad zamknuté brány.

Nikto ich nechce, 

sú nato samy.

 

Letia vrany,

letia svetom, 

nemajú zábrany, 

nejeden ich uz stretol.

 

Nemajú zmysel,

iba letia. 

Nedelia krásu od smetia.

Nemajú dobrý ani zlý úmysel.

 

V podstate,

žijú aj nie, 

nemajú zázemie,

iba letia.

 

No smutné je,

že ľudia sú často rovnakí,

a predsa tie vrany vždy od seba vyhnali.… Více

1

Bál se lásky…

Nebyla to láska, jestli mi rozumíte..

Sama ani nevím, co to mělo být.

Ale bylo to zakázané,

bylo to tajemství.

Naše.

Malé.

A bylo to krásné.

Dokonalé.

Vzrušující.

 

Nechtěla jsem víc,

věděla jsem, že mi to nemůžeš dát.

Byla jsem vděčná za to ,co bylo v tu chvíli.

Když naše těla splynuly,

jakoby všechno odešlo

to špatné se zbouralo,

to dobré zesílilo.… Více

0

Ovčí balada

wolfsheepclose_grande

Zelené údolí, malý ráj.
Ovčího stáda to rodný kraj.
Mezi bílými oblaky byla však bouře.
Vlk tu žil ve své noře.
Šedý strašný údolí pán,
co oběti s chutí si bral.
Krvavé hody čas od času.
Proč mělo by to kazit tomu kraji krásu.

Za bezpečí musí se platit.
To ví každé jehně.
Nemusíme nosit velení břímě.… Více

0

Drozdův zpěv

flat,800x800,075,f.u1

Bylo mi tehdy osm let,
strachy chvěl se mi ret,
když vstoupil jsem do síně zlacené
– já z rodiny podřízené.
A pak jsem ji tam uviděl,
v modři jejích očích topil se.
Drozd za oknem bavil se,
neb sledoval můj úděl.
Jak já jen se styděl!
Šelmu probudila ta sličná dáma…

Já chtěl jsem ji milovat,
klanět se, líbat, zbožňovat,
však jiný řekl: „Ne,
ty nejsi z hradu z kamene.… Více

0

XVII. XVIII. XIX.

23756202_1295058623974313_1095581641_n

Na cestě brouká si na koni muž,
směje se, netuší, co Fortuna připravila.
Necítí v zádech zrady nůž.
Všechny je tu pobije.
Závojem lsti se zahalila,
past náramnou tu připravila.
Vare, kde jsou mé legie?

Hermann náhle ztratil se v lese,
Segimerius po jeho boku,
„Přátelé, kde jste přece?“
volá Varus zoufale.
Spojenci teď říká „soku“.… Více

4

Účel světí prostředky

23718493_1295059750640867_1286623638_n

Plížím se v tak bohapustém stínu,
oči tam a zpět těkají,
nutno to udělat, spáchat vinu!
Když venku ptáci zpívají,
když múzy básníkovy zmírají.
V ten den se zbavím své tíhy,
v ten den dopustím se viny.
Už dost, už žádné rozpaky,
ve mne přec se chvějí stíny.
Neb účel světí prostředky.

Tak jdu tmou za svým osudem,
v ruce kudlu, v srdci sten.… Více