Category: Básně

1

Srdce pri srdci

Ako sneh tak jemne padá,

tak ty mi do rúk nežne vkladáš

to najmilšie srdce malého chlapca,

ktoré s malou dušičkou nosíš v sebe,

spoliehajúc sa,

že ochránim to dobro v tebe,

keď raz bude viac zlého

než dobrého.

 

A ja s láskou toto srdce schovám

na bezpečné miesto,

nech vždy bije pri tom mojom,

nech spolu odolávame negatívam,

nech toto dôležité gesto

bude vždy pre nás lásky zdrojom.Více

0

Samota

Sedím v lavici, poslední řada
Okolo sebe lidí mám – já však připadám si sama.
Nepláču jsem jen smutná,
Protože tvá přítomnost je pro mě nutná.
Vždyť já sedím tu,však duchem nepřítomná,
Zvenčí silná- zevnitř zranitelná.
Chtěla bych být tou bezstarostnou dívenkou,
S rozpuštěnýmy vlásky a bílou halenkou.
Tys odešel mě nezbylo nic,
Chybíš mi den ode dne čím dál víc.… Více

0

Zrada

Jak jsem ti jen mohla věřit?
Dá se tohle vůbec přežít?
Zdradila jsi mě i naše přátelství,
Říkala jsem ti o svých pocitech a všechna svá tajemství.
Věděla jsi že mé city k němu byly příliš silné,
I tak jsi mi ho vzala a mě ublížila nesmírně.
Ztratila jsem jeho, ztratila jsem tebe,
Ztratila jsem všechno především SEBE.… Více

0

Pocity

Dívám se z okna, venku prší,

Že příjde něco zlého tuším

Mám pocit jako bych tu byla sama,

Mám pocit,že mi mizi půda pod nohama.

Mám pocit,že mě nikdo nepochopí,

Mám pocit,že nikdo nevi jak tu trpím.

Okolo me tisíce květin,

Však mé srdce plné střepin.

Okolo mne všude tma,

V mých snech mne objímá samota.… Více

0

Kde jsem ho nechal?

Nechci umřít ani žít,
Nechci nic a přitom vše,
Spím a nechci snít,
Nevím co vím.

Rozhlížím se a nevidím,
Jsem tu, a přece nic necítím,
Miluju a nenávidím,
A přeci žiju – neumírám.

Nesměju se, ani nebrečím,
Jako nemoc v hlavě,
Kterou stejně nevyléčím,
Ležím a přemýšlím:

Kde jsem ho nechal?
Kde mám život?… Více

0

Vrať mi mé city

Zbývá pár dní do konce roku,
A ten nový chci začít po tvém boku.
Chci se nechat tebou vést,
Protože jsem v tobě našla můj dávno ztracený blesk
Probudil jsi to co ve mě dlouho spalo,
Mé City, mé srdce si na bezcitné hrálo.
Probudil jsi lásku, tak proč teď odcházíš?
Probudil jsi také bolest a smutek,
A mě neskutečně scházíš..Více

0

Pomoc!

Pátrám v mysli
Otupené smysly.
Mísící se vzlyk s hudbou
Ozývající se tmou a
Celým mým pokojem.… Více

0

“Leasing”

Klečela na čtyřech
celá se chvěla,
já přesně tušil
co po mě chtěla.
Jazykem po kundě
přejel jsem z lehka,
nehty zaryla do peřin
jak se mě lekla.
Vzdychá mi do ucha
lízej mě saj,
prsty do kundy
pěkně si s ní hraj.
Pak v prdelce prsty
krasně se topí,
přitom saju z ní šťávu
nakonec mě zkropí.… Více

0

Nezapomeň

přijdu si jako Voldemort a každá moje strofa je jak viteál
zase ti dávám kus svý duše, zase zvu tě dál.
do toho světa poezie bez pozlátka
do světa dospělých, závislých na pohádkách.
páč, hledáme svět mimo ten náš,
aby bylo kam utíkat když se to zdá vážný
chcem životy bez bolestí, chceme je mít krásný
chceme být milovaní a do smrti šťastní.… Více

0

Miluje

Miluje teplý letný dážď.

Ich pery nie sú nikdy zvlášť.

Miluje ho celého,

snívajúc aj bdelého.

 

Miluje jej nežný dotyk,

každý jej aj bežný pohyb.

Miluje ju celú,

snívajúc aj bdelú.

 

Miluje len jeho hrubý hlas,

ktorým prehovoril na ňu zas.

Miluje ho celého,

snívajúc aj bdelého.

 

Miluje jej skromné oči,

Ktorých pohľadom mu do srdca vkročí.Více

0

Sneh

Sneh padá

na cesty, polia,

tíši krajinu,

ktorú ľudia rania.

 

Aspoň na chvíľu

chce si oddýchnuť,

nečeriť hladinu.

 

Vraj rany sa zhoja,

keď sa ľudia vzdajú bojaˇ

 

No ľudia drancujú ďalej,

sneh sa topí

a krajina stráca nádej,

že sa znova vzchopí.

 

Na rany soľ,

do vzduchu jed

a krajina mrie

na ľudský smäd.… Více

0

Láska x samota

Samota sa motá okolo

a keď sa stretnú dvaja správne samí,

vzplanie oheň lásky,

vtedy vety znejú ako riadky básní.

 

Tisícero očí

smie sa na nich pozerať,

tisícero nocí

smie im podliehať.

 

A keď samota príde znova, 

keď zasa raz začnú srdcia stonať

a bolesť rozľahne sa navôkol,

vtedy zistia,

že spolu, 

môžu zničiť svetsky protokol.… Více

0

Tragédia dvoch tiel

Večer v malom byte,

kde steny zívajú prázdnotou,

splietajú sa spolu nite

dvoch marioniet nahotou.

 

Staré skrine 

skryjú všetko, 

čomu sú navine.

 

Tragédia dvoch tiel,

veľkolepé divadlo bez svetiel.

Scenár píše čas a priestor, 

tvoria ho len vzdychy bez slov.

 

Túžba zrazu splýva s potrebou

a ona stojí nahá pred tebou.

Pristúpiš k nej bližšie,

všetko je akosi tichšie.… Více

0

Cesta vlakom

Deň čo deň,

vždy rovnaký vozeň.

Vždy sedíš bližšie,

až nakoniec cítim,

ako sedím v sedadle nižšie

a zahanbene sa pírim,

keď tvoj pohľad dopadá

na moje oci a ustavične ich napáda.

 

Meškania sú čoraz príjemnejšie,

rozhovory čoraz pútavejšie.

A naše oci

začínajú páchať ten najkrajší zločin.

Dni, týždne, mesiace

a v mojej hlave myšlienky blúdiace,

v jeho očiach sa topiace.… Více

0

Vrany

Letia vrany 

ponad hory,

ponad zamknuté brány.

Nikto ich nechce, 

sú nato samy.

 

Letia vrany,

letia svetom, 

nemajú zábrany, 

nejeden ich uz stretol.

 

Nemajú zmysel,

iba letia. 

Nedelia krásu od smetia.

Nemajú dobrý ani zlý úmysel.

 

V podstate,

žijú aj nie, 

nemajú zázemie,

iba letia.

 

No smutné je,

že ľudia sú často rovnakí,

a predsa tie vrany vždy od seba vyhnali.… Více

0

Černobílá

Jsem černá,

jsem bílá.

Jednou jsem hodná,

podruhé ta zlá.

 

Nikdy nevím, která ta část se probudí,

Nikdy nevím,  kam mé myšlenky zabloudí.

 

Myšlenkami zničená,

snažím se zapomenout,

na ty srdce prokletá,

jediné vysvobození je utonout.

 

Jsem černobílá.… Více

0

Báseň historika

vzduchem se line puch přítomnosti

jako když tikaj hodiny

a každýmu to jde k zlosti

míjejí slzy city vteřiny

až když jsem se zamilovala do muže

sto devadesát osm let mrtvého

jsem pocítila dotek zoufalosti… Více

0

2 možnosti

První mě opustil. protože mě přestal milovat.
Druhý mě opustil, protože mě začal milovat.… Více

1

Bál se lásky…

Nebyla to láska, jestli mi rozumíte..

Sama ani nevím, co to mělo být.

Ale bylo to zakázané,

bylo to tajemství.

Naše.

Malé.

A bylo to krásné.

Dokonalé.

Vzrušující.

 

Nechtěla jsem víc,

věděla jsem, že mi to nemůžeš dát.

Byla jsem vděčná za to ,co bylo v tu chvíli.

Když naše těla splynuly,

jakoby všechno odešlo

to špatné se zbouralo,

to dobré zesílilo.… Více

0

Odešel…

Při pohledu na sebe

kdy hřebíky tělo mám poseté

a hlavu v krabici

mám jizvy na srdci

a duši zmuchlanou,

kdy tohle přestane?

 

Máš se skvěle,

já padám hlouběji,

Ja skvěle se nemám,

zachraň mě prosím,

potřebuji naději.

 

Odešels bez ohlasu

bez jediného souhlasu.

Nevím proč a jak a kdy,

proč nechal jsi mě stát tady?… Více

0

Pakt o mlčenlivosti

Rty se semkly k sobě,
jakoby uzavřely pakt o mlčenlivosti.
Nemyslím si však, že by chtěly skrývat slova
Myslím, že chtěly skrývat pocity.
Více