Category: Miniatura

0

Som ako kvet

Som ako kvet,

ktorý túžil kvitnúť najkrajšie,

ktorý túžil sa skvieť

zo všetkých najjasnejšie.

 

No kvôli pýche,

že všetku silu dával do výkvetu,

nevšimol si listy suché

chrániace jeho drahú potechu.

 

Časom kvitol slabšie,

dochádzali mu už sily

a listy ďalej slabli,

až nakoniec celkom zoschli.

 

Vtedy kvet sa zrazu zháčil,

nahnevaný, kto tú jeho krásu zhatil,

už len uvedomiť si to všetko stačil,

kým sa s posledným dychom na zemi

v prachu stratil.Více

0

KRVÁCÍŠ

Boxeři krvácí, ‘by získali bod.

A nechají se za to oslavovat.

Krvácíš, abys jednou dala život.

A nechceš se o tom ani zmiňovat.… Více

1

Bál se lásky…

Nebyla to láska, jestli mi rozumíte..

Sama ani nevím, co to mělo být.

Ale bylo to zakázané,

bylo to tajemství.

Naše.

Malé.

A bylo to krásné.

Dokonalé.

Vzrušující.

 

Nechtěla jsem víc,

věděla jsem, že mi to nemůžeš dát.

Byla jsem vděčná za to ,co bylo v tu chvíli.

Když naše těla splynuly,

jakoby všechno odešlo

to špatné se zbouralo,

to dobré zesílilo.… Více

0

Odešel…

Při pohledu na sebe

kdy hřebíky tělo mám poseté

a hlavu v krabici

mám jizvy na srdci

a duši zmuchlanou,

kdy tohle přestane?

 

Máš se skvěle,

já padám hlouběji,

Ja skvěle se nemám,

zachraň mě prosím,

potřebuji naději.

 

Odešels bez ohlasu

bez jediného souhlasu.

Nevím proč a jak a kdy,

proč nechal jsi mě stát tady?… Více

0

Promluva

Všechno mi došlo,

všechny ty souvislosti

a ty tvoje hry

a hlavně ty tvoje hry

Nejhorší je,

že se mi líbily

a moc

a nebezpečně moc.

 

Cítila jsem jak ztracím sebe,

ale to mi bylo fuk

hlavně, že ještě neztracím tebe

hlavně, že ještě jsi tu.

 

Všechno mi došlo

všechny ty tvoje slova

a ty tvoje oči

hlavně ty tvý oči

Lákaly mě

víc

čím dál tím víc.… Více

0

Ztracená ve své hlavě

Jsem s ním a s ní a s ní a s nimi
A hlavu mám plnou myšlenek a povinností
Ale stále si najdu čas
na to uzemnit ty hlasy
a mít v hlavě jenom tebe.

Je to pocit beznaděje.… Více

0

Prázdno po tobě

Jdi na to místo
Běž do té kavárny,
Utíkej!

Co vidíš?
Mě sedět naproti tobě,
cukřit si kapučíno?

Letmé pohledy, otevřené duše,
kde jsme teď?!
Kam zmizela láska naše?

Sehrávat v hlavě si mozaiky a představy,
jak dopadnout jsme mohli,
a jak se věci nestaly.

To mě ničí,
nejsem ničí.… Více

0

ÚZKOST

Tiskne se na prsa,
vnucuje pocit,
že padají nebesa,
převážně v noci.

Pálí a zraňuje,
nenechá v klidu snít,
v hlavě si panuje
a nechce odejít.

            – úzkost… Více