Pořád dokola.

Ve chvíli,
kdy mě přestalo tolik bolet tvé mlčení,
začal si mi říkat krásná slova.

Jako bys cítil,
že jsem odolala tvému vlivu.

Jako bys cítil,
že jsem se vymanila ze sítě.

A chtěl si mě chytit,
znova.

A samozřejmě se ti to povedlo.

Chytil si mě,
jen abys mohl zase začít mlčet.

A já se zase trápila,
a zase jsem si přála,
abys promluvil.

A pak –

– ve chvíli,
kdy jsem přestala tolik řešit to,
jestli na mě myslíš,
řekl si mi,
že tomu tak je.

Pořád dokola,
stejná hra.
Stejné pravidla.
Stejný konec.

Ale stejně s tebou dál hraji a doufám,
že jednoho dne
vyhraju.

Pořád dokola.

FavoritePřidat do oblíbených

Mohlo by se vám také líbit...

Napsat komentář